Teorie pivniho pole


Strucny uvod do teorie pivniho pole
(Basic Principles of the Beer Field Theory)

- Znalost zakladu teorie pivniho pole ma v soucasne dobe nejsirsi uplatneni v potravinarske chemii, medicine a hlavne filozofii. Presto vsak by mohlo byt uzitecne, aby se s nekterymi poznatky z teorie pivniho pole byli seznameni pracovnici jinych oboru, zejmena ve vedecko-vyzkumne zakladne.

Prejdeme vsak k meritu veci:

- Zakladnim zdrojem pivnich kvant jsou tzv.pivovary, ktere jakozto primarni centra emituji tato kvanta do center sekundarnich, zvanych obvykle hospodami. (Nektere prameny jako napr. 3 uvadeji tez oznaceni hostinec, krcma. koralna, nalevna a restaurace.) Kazda hospoda vytvari kolem sebe vlastni pivni pole. Intenzita tohoto pole je dana spinem, to jest jake pivo se toci, zda 10,11,12,13% apod. U hospod se spinem 7 a 8% se dosud existenci vlastniho pivniho pole nepodarilo experimentalne prokazat.

- Pivni pole je charakterizovano pivocarami, ktere tvori soustavu ortogonalnich trajektorii k ekvipivam. Hustota pivocar je mirou intenzity pivniho pole, hustota ekvipiv udava velikost pivopotencialu. Ucinny dosah pivniho pole je ruzny a neprimo zavisi na pivnim koeficientu pole, ktery je definovan jako pocet sekundarnich center na jednotku plochy.

- K uplnemu prubehu pivniho cyklu je nutnou, nikoli postacujici podminkou existence individua, schopneho pivni kvanta absorbovat. Takove individuum je v pivologicke terminologii nazyvano pivnikem, nekdy tez mene spravne pivarem. Aktivita pivnika, tj. jeho schopnost oralne prijimat pivni kvanta, je determinovana poctem volnych menovych jednotek, jez ma pivnik k dispozici. Dalsi faktor, determinujici aktivitu pivnika, je pivni kapacita. Tato je dana poctem pivnich kvant, ktere je pivnik schopen absorbovat za 1 pivni cyklus. Zminena pivni kapacita je opet funkci nekolika promennych, z nichz nejvyznamnejsi je cas uplynuly od posledni pivoabsorbce a vitalni kapacita ledvin, jez jsou bazi pivnikova organismu.

- Pohybuje-li se standartni pivnik v oblasti ucinneho dosahu pivniho pole a narazi-li na pivocaru, je touto vtahovan dovnitr pole, protoze hospoda ma opacny pivni naboj nez pivnik. Deje se tak pohybem rovnomerne zrychlenym, az je nakonec pivnik hospodou zcela pohlcen. Po absorbovani prislusneho poctu pivnich kvant se naboje pivnika a hospody vyrovnaji. Vyrovnani je definovano pivoctem, coz je pocet absorbovanych pivnich kvant za jednotku casu. Tento stav zpusobi, ze mezi vazebnymi silami pivnika a sekundarniho pivniho centra nastane labilni stav. Pri standartnim prubehu se v tomto okamziku pivnik zacina vzdalovat volnym rovnomernym pohybem.

- Pivni cyklus probihajici prave popsanym zpusobem se nazyva standartnim ci prirozenym.

- Prirozeny pivni cyklus je schopen absolvovat kazdy normalne vyvinuty jedinec. Od pocatku objektivni existence pivnich poli se vsak vyskytuji pivnici, u kterych se projevuje pivnictvi patologicke. Tito superpivnici (tez pijani) se vyznacuji shora neohranicenou pivni kapacitou a neustalym promenovanim svych menovych jednotek. Pivni cyklus za ucasti superpivnika se nazyva abnormalnim. Superpivnik se v labilnim stavu naboju nedava do volneho rovnomerneho pohybu, nybrz se snazi v pivnim centru setrvat co nejdele, az posleze nabude stejneho naboje jako sekundarni pivni centrum a je z nej vypuzen. Dale se potom superpivnik pohybuje nerovnomernym pohybem (Brownuv pohyb) tak dlouho, dokud nenarazi na pivocaru jineho pivniho centra. Jelikoz se mezitim superpivnik vlivem tepelne emise nabiji nabojem opacnym nez sekundarni pivni centra, je touto opet pritahovan, aby neutralizoval vznikly naboj. Popsany proces se opakuje tak dlouho, dokud ma superpivnik dostatecny pocet volnych menovych jednotek. Behem sveho pohybu vytvari superpivnik kolem sebe vlastni tercialni pivni pole, ktere pusobi na jine pivniky tak, ze se tito nabudi a snadneji reaguji na sekundarni pivni pole hospod.

- Za urcitych specifickych podminek muze dojit k prebuzeni superpivnika a proto jako moderator pusobi tzv. zachytne stanice, ktere pohlcuji a neutralizuji superpivniky, pusobici destrukci nepivnich objektu.

Tolik tedy uvodem.

Literatura:

/1/ Stratton, J.A.: Teorie elektromagnetickeho pole, SNTL 1961
/2/ Hospr, J.: Prirucka pro vycepniky, Merkur 1979
/3/ Kardasova Recice - Restaurace Na Namesti - osobni sdeleni
/4/ Rektorys a kol.: Prehled uzite matematiky, SNTL 1969
/5/ CSN 56 6635